Civilizační nemoci, jako jsou cukrovka, vysoký krevní tlak, nemoci srdce či obezita jsou stále palčivějším problémem jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance. Čím dál častěji se zmiňuje negativní dopad na efektivitu práce a tím rostoucí náklady na presenteismus, kdy zaměstnanec sice tráví čas v práci, ale nepracuje kvůli zdravotním obtížím plnohodnotně, či ještě vyšší náklady na absenteismus, kdy nedorazí do práce vůbec a vybírá si buď „sick days“ nebo je na nemocenské.
Logicky se proto programy pro zdravý životní styl zaměstnanců těší čím dál větší oblibě ve všech rozvinutých zemích po celém světě, tedy i u nás. Některé firmy využívají již přesně designovaných programů připravených nadnárodní centrálou či návrhů od externích dodavatelů, v některých si svoje vlastní programy zdraví vytvářejí dle konkrétních potřeb pracoviště.
Podívejme se nyní na pět základních aspektů, které by měl kvalitní program zdraví zaměstnance obsahovat.
1. Edukace o zdraví
Přestože se v médiích objevuje nespočet zaručených rad, jak zhubnout, vyléčit se a omládnout, zdravotní stav populace se vinou civilizačních onemocnění celkově zhoršuje. Vhodnou formou edukace zaměstnanců je možno dokázat změny nevhodných návyků a tím zlepšení aktuálního zdravotního i psychického stavu. Příkladem takové edukace může být firemní newsletter (pokud jej zaměstnanci čtou), poutavé přednášky od odborníků, interaktivní semináře (kde si zaměstnanci mají možnost i něco vyzkoušet prakticky), vedené besedy u ranní snídaně/svačiny v práci či stále oblíbenější e-learningové programy.
2. Screening
Aby byla efektivita programu pro zdraví exaktně hodnotitelná, je třeba vždy na začátku programu a poté v pravidelných intervalech provádět screeningová vyšetření a testování zvolených parametrů zdravotního stavu. Nejčastěji se používá kombinace dotazníkových šetření a zdravotních laboratorních či dalších vyšetření. Jedná se např. o tyto oblasti: mentální zdraví, krevní tlak, hladina cukru, cholesterol, stres, kouření ad.
3. Podporující prostředí
To zahrnuje jak fyzickou tak psycho-sociální podporu. Jinými slovy dokázat, že firmě/zaměstnavateli záleží na zdraví jeho zaměstnanců. Prakticky to znamená zajistit např. sprchy na pracovišti, stojany na kola, uzamykatelné skříňky na oblečení, možnost využít firemní ledničku a kuchyňku s odpovídajícím vybavením, bonusy ve formě slev na cvičení, případně možnost cvičení přímo v prostorách pracoviště atd.
4. Integrovat program zdraví zaměstnanců do struktury organizace
Formálně etablovat zdravotní program v rámci firemní kultury. Zvolit zodpovědného člověka či komisi, která se bude věnovat plánování, managementu a následně vyhodnocení výsledků programu společně s komunikační podporou všem zaměstnancům.
5. Propojení s dalšími interními firemními programy
Program zdraví zaměstnanců je velmi dobře propojitelný s dalšími firemními programy pečujícími o zaměstnance. V některých firmách se jedná o možnosti preventivních lékařských prohlídek, specializovaných vyšetření v rámci pracovně-lékařských služeb, psychologické pomoci, různých asistenčních programů či napojení na databanku firemních benefitů.
Použity byly materiály ze stránek: http://www.cdc.gov/workathealth