Čokolády a hubnutí!
Čokoláda bývá často prvním příkladem potraviny, kterou je třeba si odříct, když chci hubnout, jíst zdravě. Bývá také tématem novoročních předsevzetí – ve smyslu „už nikdy nedám čokoládu do úst“. Na druhou stranu však je i častým typem dárků, vždyť, co lepšího můžeme darovat, než luxusní pralinky, že? Čokoládou také mnohdy řešíme stres anebo si naopak užíváme slastný hřích.
Pojďme si tedy vysvětlit, co vlastně čokoláda obsahuje, jaké jsou mezi nimi rozdíly a jak se vyrábí. Jasně nám z toho potom vyplyne, k čemu nám může posloužit a kde naopak uškodit. Je to s ní totiž stejně, jako se spoustou dalších věcí, nejen potravin. Znáte, jak se říká „špatný pán ale hodný sluha“ – stejně to je i s čokoládou.
Co čokoláda obsahuje?
Pokud chcete opravdu kvalitní čokoládu, měla by obsahovat pouze tři základní složky:
· kakaové máslo
· kakaovou sušinu
· cukr (sacharóza)
· v případě mléčné čokolády ještě sušené plnotučné mléko
Tyto ingredience mohou být doplněny o různá koření (např. vanilka, skořice, chilli, kardamom ad.) nebo sušené ovoce, oříšky, mandle a další zajímavé přísady obohacující základní chutě čokolády. Všechny ostatní přísady kvalitu čokolády snižují a většinou zhoršují pozitivní účinky čokolády na náš organismus.
Tuk v čokoládě by měl být výhradně kakaové máslo!
Kakaové máslo je tuk vyskytující se v kakaovém bobu. O jeho výrobě si povíme o kousek dále. Kakaové máslo je unikátní ve svém složení. Obsahuje velký podíl kyseliny stearové, která se sice řadí mezi nasycené mastné kyseliny, ale díky svému chemicky dlouhému řetězci nemá žádnou souvislost se vznikem aterosklerózy. Dále obsahuje zdraví prospěšnou nenasycenou kyselinu olejovou a polynenasycenou, omega 3 kyselinu linolenovou. Jedinou výhradou ze zdravotního pohledu bychom mohli mít na obsah nasycené kyseliny palmitové (ta je zastoupena cca z 25%).
Náhražky kakaového másla škodí chuti i zdraví.
Bohužel každá náhražka kakaového másla, které je cenově poměrně drahé se podepisuje na snížené kvalitě čokolády ať už z pohledu chuťového, tak hlavně zdravotního. Často se přidává palmový tuk, nevýhodný pro zdraví vzhledem k vysokému zastoupení nasycených mastných kyselin a dále různé druhy ztužených rostlinných tuků, kde je oprávněné se obávat zdraví nebezpečných transnenasycených mastných kyselin.
Bohužel normy evropské unie dovolují přidávání těchto látek do výrobků s označením čokoláda. O těch, které nesou označení „pochoutka“ nebo „na vaření“ si můžeme být jisti, že se o pochoutku skutečně jednat nebude, zkazíme si chuť a zbytečně hazardujeme se zdravím.
Častou přísadou je emulgátor lecitin (E 322)
Přidáním lecitinu do čokoládové hmoty ve fázi výroby tzv. konšování se dosahuje lepší konzistence a zkracuje se doba zpracování, což má opět vliv na levnější výrobu. Ve velmi kvalitních, cenově dražších čokoládách se lecitin nevyskytuje. Nicméně, lecitin může našemu tělu spíše prospívat, než mu škodit. Má totiž emulgační vlastnosti i na cholesterol v krvi a díky tomu pomáhá snižovat jeho hladiny. Navíc díky obsahu cholinu, který se přeměňuje na acetylcholin, hraje důležitou roli při mentálních a nervových procesech. Lecitinu se tedy na rozdíl od náhražek kakaového másla bát nemusíme.
Obsah dalších účinných látek v čokoládě:
Theobromin, analog kofeinu dává čokoládě povzbuzující účinky.
Fenylethylamin, vznikající při fermentaci kakaových bobů je zodpovědný za vybuzení příjemných pocitů a emocí při konzumaci čokolády. Přirozeně je tento hormon produkován septem limbického systému lidského mozku např. u zamilovaných.
Zvyšuje se hladina neurotransmiterů serotoninu a dopaminu v mozku, které ovlivňují dobrou náladu, tlumí podrážděnost a mají pozitivní vliv na spánkový rytmus.
Anandamid, který je obsažen v čokoládě, je endogenní kanabinoid přirozeně přítomný v lidském mozku, spojený s pocity blaženosti nebo uvolnění. Má důležitou roli ve vnímání bolesti, při vzniku depresí, ovlivňuje chuť k jídlu atd.
Polyfenoly (jinak také bioflavonoidy), látky s antioxidačními vlastnosmi hrají významnou roli při prevenci kardiovaskulárních onemocnění, zvyšování účinnosti imunitního systému a předpokládá se i jejich vliv na snižování rizika výskytu některých druhů nádorového bujení.
Čokoláda s vysokým obsahem kakaa má nízký glykemický index
Kvalitní vysokoprocentní čokoláda má relativně nízký glykemický index, což znamená, že po požití stoupá hladina krevního cukru pozvolna, tedy ne tak rychle jako po snědení potraviny obsahující rychle stravitelné škroby a cukr.
Taniny obsažené v kakau brání vzniku zubních kazů, pravděpodobně snížením růstu plaku.
Avšak je nutné mít na paměti, že jde o potravinu s vysokou kalorickou denzitou – v malém objemu, hodně kalorií. Proto je dobré s čokoládou pracovat spíše jako s lékem, než s běžnou potravinou.
Jak se čokoláda vyrábí?
Pohádka o čokoládě začíná u kakaovníku a jeho plodů, které ukrývají kakaové boby. Na chuť nic převratného. Kakaové boby jsou velmi trpké a hořké, výrobním procesem se z nich však stane něco neodolatelného.
Na konečné chuti čokolády se podílí už sama odrůda kakaovníku. Nejkvalitnější avšak také nejnáchylnější k chorobám je odrůda Criollo. Pro tuto svou náchylnost se od pěstování většinou upustilo a bývá velmi vzácný. Odolnější odrůda Forastero zaujímá dnes 85% produkce čokolády. Kříženec obou výše zmíněných – Trinitario – spojuje výhody obou odrůd, výborné chuťové vlastnosti i odolnost a bývá používán pro výrobu vysoce kvalitních čokolád.
Fermentace
Fermentace je druhou fází výroby čokolády hned po sklizni. Surové kakaové boby v plodu kakaovníku jsou obaleny tenkou bílou sloupkou, která musí být odstraněna. To se děje nejčastěji ve velkých dřevěných krabicích, přikrytých listy banánovníku, v teple a vlhku po dobu zhruba jednoho týdne. Dužina kakaového bobu začne kvasit, změní se na tekutinu a odteče. Současně se změní i barva a chuť samotného kakaového bobu. V této fázi procesu vzniká i unikátní látka obsažená v čokoládě – fenylethylamin, která v mozku navozuje příjemné pocity. Je to tatáž látka, která přirozeně vzniká v období zamilovanosti.
Sušení a pražení
Boby se musí vysušit tak, aby v nich zůstalo méně než 8% vlhkosti a nemohly se tak jednoduše zkazit. Vysušené se v pytlích převáží do pražíren, kde vlastně vzniká typická chuť čokolády a kakaa.
Po vypražení a oloupání slupek se boby rozemelou na pastu, kakaovou hmotu. Část kakaové hmoty se lisuje, zbavuje se kakaového másla. Kakaový koláč, který po lisování zbude se rozemele na kakaový prášek se zhruba 20% obsahem tuku. Vylisované kakaové máslo se přidá při výrobě čokolády zpět do původní kakaové hmoty – vzniká primární čokoláda. V této fázi výroby se u levnějších variant čokolád přidávají náhražky kakaového másla, palmovým tukem počínaje.
Konšování a temperování
Aby se konzistence čokolády zjemnila, Rudolphe Lindt stroj na „hnětení“ čokolády, tzv. konšování. Tato fáze výroby trvá až tři dny a je finančně velmi nákladná. Z tohoto důvodu se do čokolád přidávají emulgátory (v čele se sójovým lecitinem), které proces zkrátí. Následuje proces zchlazení, kdy vzniká polotovar pro výrobu finální čokolády.
Finální úprava čokolády
Do polotovaru se přidávají další přísady jako je cukr, sušené mléko, oříšky, koření, ovoce a vzniká tolik oblíbená čokoláda, kterou si můžeme koupit v obchodech.
Normy pro označování čokolády
Čokoláda hořká: musí obsahovat nejméně 18 % kakaového másla, 14 % tukuprosté kakaové sušiny a 35 % celkové kakaové sušiny.
Čokoláda mléčná: obsahuje nejméně 2,5 % tukuprosté kakaové sušiny a 25 % celkové kakaové sušiny. Současně musí obsahovat nejméně 25 % celkového tuku, z toho 3,5 % mléčného. Mléčné sušiny musí být nejméně 20 %.
Bílá čokoláda: obsahuje nejméně 20 % kakaového másla, 3,5 % mléčného tuku a 14 % mléčné sušiny.
Přeji spousty příjemných prožitků při vychutnávání čokolády.
MUDr. Ing. Tereza Hodycová